Historie obrazem
Výstavba jezového mostu (1900-1905)
Jezový most Miřejovice byl postaven v letech 1900-1905. Až do 70. let minulého století plnil funkci silničního mostu. Jeho podobu navrhl český projektant profesor Jan Záhorský. Projekt mostu a jezu z 23. května 1899 byl schválen 10. září téhož roku. K úplné kolaudaci celého vodního díla došlo 3. listopadu 1905.
Ve své době se stavba zdymadla a jezu, jak vyplývá ze zápisů ve stavebních denících, těšila značné pozornosti vysokých státních úředníků i veřejnosti. Již 17. července 1901 – „Staveniště bylo opatřeno prapory, císař jel kol o šesté hodině ráno“. Několikrát navštívil objekt místodržitel.
Mj. i 23. dubna. 1904 – „Odpoledne návštěva Jeho Excellence pana místodržitele s několika dámami a pány z kruhů šlechtických. Spuštěno a vytaženo při té příležitosti několik slupic a stavidel u pilíře III.“ Stavba byla také hojně navštěvována exkurzemi posluchačů různých technických škol.
foto: archiv American Canal Society, Povodí Vltavy a MVE Miřejovice
5. září 1904 sem zavítali čtyři saští inženýři – jednalo se zřejmě o Američany, kteří hledali v Evropě vzor pro stavbu zdymadel na New York Barge Canal – tj. kanálu, který spojuje New York a jezero Erie přes řeky Hudson a Mohawk. Právě na řece Mohawk byly mezi roky 1905 a 1907 postaveny dva jezy stejné konstrukce jako Záhorského jez v Miřejovicích. Oba jezy jsou dodnes v provozu.
Stavba zajímala i zřejmě nepříliš technicky vzdělanou veřejnost. To dosvědčuje fakt, že se 20. října 1904 staveniště přišlo podívat 60 chovanců a 20 jeptišek z veltruského penzionátu (Klášter nejsvětějšího srdce panny Marie).
Přestavba hradlového jezu Záhorského na jez válcový (20. léta)
Původní jez byl hradlový s jedním krátkým a dvěma delšími poli v místě dnešních válců a 70 m širokým plavebním polem, hrazeným jezem se spouštěcími slupicemi. Dodnes se nazývá jako Záhorský nebo Záhorského jez podle jména architekta. Byl ovládaný elektrickými jeřábky pojíždějícími po mostě poháněnými, včetně osvětlení, Ward-Leonardovým soustrojím složeným z Ottova spalovacího motoru a dynama, které dávalo stejnosměrných 205 V – systém Schuckert-werke Wien.
foto: archiv Povodí Vltavy a MVE Miřejovice
V tomto stavu jez sloužil od roku 1905 do roku 1922, kdy započala rozsáhlá přestavba, která trvala 12 let. Během ní jez získal zhruba dnešní podobu. Díky dalším opravám, které probíhaly až do současnosti, jeho dnešní vzhled postupně dotvořily. Autorem přestavby mostu je František Sander.
Výstavba vodní elektrárny Miřejovice (20. léta)
Stavba elektrárny započala roku 1924 a trvala do roku 1928. V galerii si můžete prohlédnout několik záběrů z výstavby. Vodní elektrárnu postavila firma ing. Pokorného a ing. Peky. Budova elektrárny je jednopatrová, obdélníkového půdorysu, s půlkruhovými okny a pultovou střechou. Její dominantou je transformátorová věž, která je obrácena k levému břehu, a dnes patří do katastru obce Nelahozeves.
foto: archiv Povodí Vltavy a MVE Miřejovice
Přes 70 let v miřejovické elektrárně fungovalo pět Francisových turbín, které ovšem byly v roce 2011 během rekonstrukce z větší části vyměněny za Kaplanovy turbíny. Do dnešních dní tu funguje jediná Francisova turbína.
Co dělá z elektrárny skutečný unikát, je její velín. Ten, jako pocta a svým způsobem i hold českému vynálezci Františku Křižíkovi, zůstane se všemi řídicími a sledovacími prvky v té podobě, jakou mu Křižíkova firma vtiskla v době, kdy miřejovická elektrárna začala vyrábět své první kilowatty elektrické energie.
